3-Iron

27. února 2006 v 0:31 | Michal Jakubínský |  Film
Představte si situaci, kdy přijdete domů a najdete ve své posteli cizího člověka, který vám coby protislužbu za přenocování umyje nádobí, spraví nefunkční rádio či hi-fi věž, vypere špinavé prádlo a podobně. Zdá se vám to jako nemožné? Pak přesně takový je mladík Tae-suk. Chodí od domu k domu, od bytu k bytu, jež si předem vytypuje aby byly momentálně prázdné, a pak se v nich chová popsaným způsobem.. Takto přežívá, aniž by se někdy zabýval budoucností.
Jednou ovšem dojde k zásadní změně. Ve zdánlivě opuštěné vile najde mladou zbitou ženu s podlitinami v obličeji, jíž vlastní manžel dlouhodobě týrá. Chová se tiše, nemluví. Po dalším bití se k Tae-sukovi přidá, aby unikla dalšímu násilí. Vzniká zvláštní dvojice z níž vyzařuje jistá vznešenost. Dva outsideři, kde jeden tak činí dobrovolně, druhý z nutnosti. Slova jsou nepodstatná, děj se mezi nimi odehrává pouze pomocí gest či pohybů, vydávajících někdy za všechna slova. V tyto momenty je film nejsilnější. Spousta jiných potřebuje dlouze vypracované dialogy k dosažení přitažlivé atmosféry.
Proto jsem uvítal změnu. Ženin chvilkový pocit štěstí i svobody však nemá dlouhého trvání. Ačkoliv, jak se to vezme. I když se nedobrovolně vrací zpět ke svému manželovi, co ji nechal hledat policií, zůstává jí vzpomínka na někoho, kdo se k ní choval jako k člověku. Nebo vše byla iluze? Nakonec na tom nezáleží. V našem světě se realita mísí s fikcí natolik, že bývá občas těžké je od sebe rozeznat. Někdy se vyplatí nechat vše jak je.
Východní kinematografie bývá pro Evropana zváštní - jako ostatně celá kultura. Jiný kraj, jiný mrav, jiné představy o životě. Zde by však měl skrze přítomné ticho pochopit, jak mohou být mezilidské vztahy komplikované. Společné úsilí japonských a jihokorejských filmařů v roce 2004 úspěšně propojil režisér Kim Ki-duk. Nečekal jsem před shlédnutím snímku nějaký zázrak, ovšem svým pojetím mne velmi příjemně překvapil. Z mála se podařilo udělat hodně, což se nestává často.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mohcine Mohcine | E-mail | Web | 21. prosince 2011 v 15:47 | Reagovat

Moc dobrý. Těším se na další

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama