Duben 2006

Baraka - Odysea Země

26. dubna 2006 v 15:41 | Michal Jakubínský |  Film
Stěží bych hledal na začátek nějaký stručný vystihující komentář k tomuto filmu. Zachycuje jak nás, coby lidstvo a proces jakým zanecháváme po sobě na Zemi svou stopu, tak přírodu co naopak působí na nás i na ostatní formy života. Někdy to bývá soužití harmonické, jindy už méně. Střet protikladů se značně nejistým výsledkem pro všechny. Baraka je dokument poskládaný z dílků tvořících ve svém celku ucelenou skládačku. Doprovodný komentář formou slov chybí, není třeba. Hovoří sám za sebe aniž by bylo nutné použít jakákoliv slova. Jen za použití hudby, výborně dotvářející celkový dojem. Svět plný protikladů. Bohatství a bída, pannenská příroda versus zprůmyslněná krajina, společně s průvodcem nejrůznějšími podobami náboženství od pralesních domorodců až po křesťanství, včetně nádherných staveb s nimi souvisejících. To a mnoho dalšího nabízí zhruba 90 minut filmového pásu.
Štáb natáčel po dobu 14 měsíců tařka po celém světě. Často se potýkal z problémy, jak lze vidět na DVD ve formě bonusu, a byl nucen se vypořádat s nečekanými situacemi, jakými byla třeba záplava much během jeho pobytu v Austrálii. Nicméně se všechny problémy podařilo uspokojivě vyřešit a film nakonec slavil po celém světě obrovský úspěch. Vrcholem se stalo ocenění na mezinárodním festivalu v kanadském Montrealu v roce 1992. Režisér Baraky Ron Fricke jí vyvrcholil svou kariéru, jíž začal coby scénárista na podobně laděném Koyaanisqatsi (1983).
Naše planeta je i přes všechny problémy pořád krásná. Zaslouží si proto, aby byla zachována už kvůli zatím jediné známé, na níž prokazatelně existuje život v širokém množství podob, jenž si často ani neuvědomujeme. Byla by škoda se o ni připravit.

Trance Forward volume 2

23. dubna 2006 v 21:58 | Michal Jakubínský |  Hudba
obal
Na svém blogu se snažím psát hlavně o klubové elektronice, která je mi blízká. Hodně prostoru zde zaujímá techno, ale mám rád i jiné styly stojící za to, aby dostaly prostor. Goa Trance patří mezi ně. Zejména mladším ročníkům bude druhá část názvu pravděpodobně známá, ovšem u první si tím nejsem tak docela jist. Jedná se o zatím menšinovou odnož, jejímž základem je hudební míšení různých kultur do elektronické muziky. Počátky sahají až do 60. let, kdy se do Indie začali stahovat někteří hippies, aby tu hledali mimojiné i jiný životní přístup. Ona země jim v tomto směru poskytla jistě dost příležitostí - mezi nimi nepřeberné množství domorodé muzky.
S rozvojem technických možností na přelomu 80. a 90. let plus nástupem taneční scény počalo zakomponovávání těchto vlivů a nový žánr byl na světě. Název Goa získal podle města na západoindickém pobřeží, těšícího se hippíky velké oblibě. Jak jsem už zmínil, představuje goáčko nedominantní proud, což si nevykládejte špatně. Naopak má hodně co nabízet - snad kvůli své prozatimní nemasové rozšířenosti, jenž ho paradoxně chrání před velkým světem peněz, majícícho často negativní vliv na kreativitu tvůrců. Nic povrchního zde zpravidla nenajdete. Pokud bych si to myslel, nevěnoval bych svému úsilí jediný řádek, protože nehodlám ztrácet čas věcmi o nichž nejsem přesvědčen, že si ho zaslouží.
V současnosti existuje několik vydavatelství specializujících se na tento styl. Mezi nejznámější řadím Millennium Records, přesněji jeho část Yellow Sunshine Explosion - zkráceně Y.S.E.. Na jejich internetových stránkách najdete dostatečně bohatou sbírku z níž vybírat (a hlavně vybrat) bude občas těžké. Má sbírka se skládá převážně odsud, proto si pro dnešek vyberu zatím aktuální výběr, nazvaný Trance Forward. Sestavili jej Alexander Ligowski a dvojice Montagu & Golkonda. Obě jména představují ve svém oboru pojem a tak jsem nepředpokládal, že by vytvořili něco nekvalitního. Následný poslech mne ve výsledném dojmu pouze utvrdil.. Každý sestavil jedno CD s devíti skladbami, nesoucícmi se v duchu progressive. Pokud nemáte představu o čem je řeč, napíšu ve stručnosti - směr nekladoucí důraz na rychlost, nýbrž na obsah v němž je snaha nechat vyniknout vnitřní strukturu jednotlivých nápadů. Mám ho v poslední době díky tomu hodně rád. Snad i kvůli množství nadupaných věcí jimiž jsem obklopen z čehož vznikla po čase potřeba poohlédnout se po něčem jiném. Takto k mým uším doputovali například zajímaví Liquid Soul nebo Flowjob o nichž bych se třeba ani nedozvěděl.
Musím ale pochválit i ostatní, nic vyloženě slabého nikdo z nich nevytvořil. Přesněji sem nebylo zařazeno, protože otěže drží vždy tvůrce výběru. I Na něm spočívá výsledný dojem posluchač, DJe... zkrátka konzumenta. Pokud si nedá dost práce, vyjde snaha skladatelů nazmar a často vznikne negativní dojem jehož se bude obtížné zbavit. A neargumentoval bych poleminou o nepochopení lidmi atd. Může se stát, ovšem dost záleží i na zvolené cílové skupině. Zde jí jsou ti z vás, kdo mají otevřenou povahu, přístupnou novinkám.Vítejte:-)
Seznam skladeb - CD1:
  1. Manuel Duego - Deception
  2. Liquid Soul - Dreamdancer
  3. V-Tunes - 3rd Trial
  4. Symphonix - Cure (Live Mix)
  5. Human Traffic - Laughing Guys With Titts
  6. Ticon - U Make Me Wanna Drink More
  7. Absolute And Blade - Crash
  8. Flash Brothers - Past Will Be Future (D-Nox And Beckers Remix)
  9. Flowjob - Life Extensions
Seznam skladeb - CD2:
  1. Vibrasphere - Manzanilla (Jaja Remix)
  2. Antix - Changin (Vibrasphere Remix)
  3. Andromeda - Bling Blings
  4. Liquid Soul - Be Free
  5. Aerospace - The Fututre Is Here
  6. Symphonix - Feeling (Exclusive Track)
  7. Earsugar - Womanizer
  8. Mikrokosmos - Lost And Found
  9. Nasser - Vovoli
Rok vydání:
  • 2006
Vydavatel:

Frank Schätzing - Vzpoura oceánů

23. dubna 2006 v 21:33 | Michal Jakubínský |  Knihy
Katastrofické romány nejrůznějšího rázu mne fascinují už po dlouhou dobu. Kladu si obecně otázku zda se může to co je v nich popsáno někdy v budoucnu opravdu stát. Většinou souhlasně přitakám, protože i na první pohled sebevíce nepravděpodobná představa může být za určitých podmínek až nepříjemně skutečná. Současným světem hýbou různá témata - od ropné krize přes globální oteplování až po setkání s mimozemskými civilizacemi. Často lze číst všelijaké úvahy nad budoucností včetně existence mnoha filmů líčících svět jako shluk problémů nahromaděných předchozími generacemi relativně bezstarostných lidí, beroucích si z přírody vše aniž by domýšleli důsledky.
Jenže nic netrvá věčně. Jako člověk není stále mladý a krásný, není možné brát aniž by se muselo dávat. Jednoho dne přijde čas zúčtování, kde účet může být velmi vysoký - i váš život. Myšlenka jistě není nijak objevná, ovšem stále platí. Pořád existuje dost lidí, kteří si ji neuvědomují. A pokud ano, bývá někdy už pozdě.
Děj líčí situaci, kdy příroda povstane proti člověku z oceánů. Mizí rybáři, turisté, velryby začnou organizovaně potápět menší lodě i s posádkami, jedovaté medůzy migrují houfně na pláže, kde dochází ke značným ztrátám na životech, zmutovaný druh miniaturních řas napadá humry, kteří se stanou smrtící pastí pro své konzumenty. Což je jen začátek neboť ony řasy se dostávají skrze kanalizaci i do vodních zdrojů důležitých pro chod velkých měst a svými jedy, působícícmi na nervovou soustavu, decimují jejich lidskou populaci. A tak mohu pokračovat dál. Mrtvých přibývá hrozivou řadou, svět balancuje na pokraji zániku. Z mnohdy přehlížených mikroorganismů se stává smrtelně nebezpečný protivník. Vědci, povolání zjištěním příčin a nástinu možného řešení vzniklého problému, jsou bezradní.
Teprve postupem času se ukazuje jak moc sami lidé přispěli ke zkáze a nakolik toho málo vědí o životě v hlubinách moří. Spousta z nás je přesvědčena o vlastní dokonalosti natolik, že sebe sama vidí jako všemocné vládce jimž musí všichni a všechno uhnout z cesty. Nechápou pomíjivost svojí existence jak z hlediska jedince, tak celku. Považujeme se za střed všeho, ovšem nechápeme, že je to jen iluze. Jsme jen jedním z mnoha projevů života na této planetě, kdykoliv nahraditelní. Kolem nás jsou jiné formy života bez nichž bychom tu nebyli - třeba ony mikroorganismy z nichž se ostatně skládáme nebo s námi žijí v pospolitosti. Pokud tuto formu narušíme, následky mohou být tragické. Vzpoura oceánů operuje s motivem inteligentních hlubokomořských jednobuněčných jedinců jež žili po dlouhá léta nikým neobjeveni a narušení svého existenčího prostoru důsledkem znečištění, vyhodnotili jako boj proti jeho původcům - lidem. Díky schopnosti učit se, poučit se z chyb (trvale), stavět na první místo celek a nikoliv jednotlivce dokázali (společně se schopností pozměnit chování ostatních vodních živočichů ve vraždící stroje), převrátit naruby celý systém hodnost na nichž spočívá naše civilizace.
Pokud někdo z vás čeká šťastný konec v němž lidé vítězí, bude čekat marně. Hranice mezi zlem a dobrem bývá často nezřetelná a v průběhu čtení si mnohokrát položíte otázku kdo je obětí a kdo viníkem. Jednobuněční nakonec lidi ušetřili, když skupina vědců nalezla způsob jak je přesvědčit, že pro ně nepředstavujeme hrozbu stojící za vyhlazení. Ovšem zdecimovali nás natolik, abychom v dohledné době nebyli schopni je ohrozit. Jinak řečeno zamořovat oceány. Happy End? Jak pro koho. Jestli považujete pouhé přežití lidstva za úspěch, pak ano. Přijde mi to však málo neboť důležité je co ze všeho pro sebe vyvodí za důsledky. Pak má jistě naději. V opačném případě bude nemilosrdně smeteno do propadliště dějin. Jednou klidně budou jiní vyhrabávat ze země jeho kosti a vystavovat je v muzeích - podobně jako to dnes děláme u dinosaurů.
Myslím, že se Franku Schätzingvi podařilo napsat hodně čtivou knihu ke které se budete vracet. Více na www.knizniklub.cz, kde je v nabídce.

4TET - 1st

9. dubna 2006 v 9:16 | Michal Jakubínský |  Hudba
Jiřího Korna
jsem vždy považoval za kreativního člověka, snažícího se přicházet stále s něčím novým nebo přinejmenším ne tak okoukaným. Alespoň pokud mohu hodnotit dobu druhé poloviny 80. let, na níž jsem hudebně vyrůstal. Pravda, někdy jeho snaha vzbuzovala u starších ročníků přinejmenším rozpaky - viz skladby jako Karel nese asi čaj, protože si jej pamatovali jako slušného mladíka s lehce podlouhlými blonďatými vlasy, prozpěvujícím o windsurfingu.

Ale život je změna a tak spatřil v roce 2002 světlo světa projekt 4TET, jehož základem je převážně acapellové zpívání (pro nezasvěcené - bez použití hudebních nástrojů, případně s jejich minimálním doprovodem). Vedle Jiřího Korna jsou jeho členy David Uličník, Dušan Kollár a Jiří Škorpík. Tehdy asi nepředpokládali, kam až daleko se mohou dostat. Slovo dalo slovo a v roce 2004 vyšlo u vydavatelství Areca Multimedia první album. Dostalo výstižný název 1st a najdete na něm pestrou směsici známých i méně známých skladeb napříč mnoha různými žánry. Vedle známých popovek ze zahraničí Tears In Heaven nebo How Deep Is Your Love, přišla na řadu i klasika od Adama Michny z Otradovic či J.S. Bacha s českým textem Eduarda Krečmara, jíž dodatečně upravil právě Jiří Škorpík. Stranou pozornosti by neměla zůstavat i Kornova kdysi slavná písnička Yvetta, která dostala zcela nový náboj, mající šanci oslovit i mladou generaci a nadále přinášet potěšení. Určitou perličkou zůstává nápad nazpívat státní hymnu - možná vám přijde trochu ztřeštěný, ale na druhou stranu zvážíte-li jak často se hrává pouze instrumentálně, nemůže uškodit si připomenout její slova. Měl by je znát každý a bohužel si nedělám iluzi, že tomu tak je. Určitě bych našel spousty takových co její text znají buď částečně nebo vůbec ne. Proto chápu její zařazení jako spojení příjemného s užitečným. Pamětníkům předlistopadového pořadu Nedělní chvilka poezie se pak vybaví vzpomínka na titulní znělku, jež je tu rovněž obsažena (pod číslem jedenáct). Její autor Claude Debussy jistě nepředpokládal jak moc se u nás stane populárním:-).
Na závěr mi nezbývá než ocenit všechny, kdo se na desce podíleli. 4TET jsou dobří a často jsem si říkal, jak moc bylo asi těžké předělat zařazený hudební materiál, aby zaujal ostatní, plus se vůbec sezpívat na patřičnou úroveň. Snaha neminula cíl - o čemž svědčí stále vzrůstající popularita a vzhledem k vydání dalšího alba 2nd konstatování, že není ještě všemu konec. Ačkoliv se ostatní umělci, věnující acapelle, mohou cítit poněkud zastíněni, také jim je třeba vzdát hold. Mají jen smůlu, že se jim doposud nedostalo tolik pozornosti. Prodává se bohužel i jméno, takže napřed musel přijít někdo slavný, aby si veřejnost všimla tohoto stylu. Což nechápu jako vadu, protože právě nyní se otevírá prostor pro jiné, čímž se na hudebním trhu zaplní určitá mezera.Více na www.4tet.cz
Seznam skladeb:
  1. Addams Family Theme
  2. How Deep Is Your Love
  3. Lion Sleeps Tonight
  4. Tears In Heaven
  5. Hotel Ritz
  6. Já To Tady Vedu
  7. Kde Domov Můj
  8. Ještě Tě Mám Plnou Náruč
  9. Oh, Baby, Baby
  10. Yvetta
  11. Dívka s Vlasy Jako Len (Preludium č.8, 1.díl)
  12. Singin´ In The Rain
  13. Hotel Ritz - Ritz Mix
  14. 4TET Is Leaving
Rok vydání:
  • 2004
Vydavatel:
TOPlist