Listopad 2006

Revizoři

14. listopadu 2006 v 17:23 | Michal Jakubínský |  Film
obal
Tenhle maďarský film jsem chtěl shlédnout už hodně dlouho, ale vždy to z nějakého důvodu nevyšlo. Až nyní ano a tak je můj dnešní článek ještě čerstvý pod vlivem dojmů z bezprostřední návštěvy kina. Kinematografie oné země je pro mne oblast zatím neznámá, takže rád využiji možnosti ji blíže poznat.
Co tedy od Revizorů může divák očekávat? Napínavý příběh s výbornou taneční muzikou, podkreslující jeho místy depresivní dojem. Ostatně pohledy do zákulisí práce kontrolora v budapešťském metru v němž koluje mnoho podivných i nebezpečných lidí, asi nemůže vypadat jinak. Zvláště pokud Bulucsú (jméno ústřední postavy) nalézá ve své nové práci útěk z dosavadního života na povrchu, projevujícího se i nocováním v podzemí svého pracoviště. Do všeho pak přichází záhadně narůstající případy zdánlivých sebevražd cestujících na nástupištích, kterým kdosi pomáhá do kolejiště spadnout plus "noční můra" všech revizorů, mladík s přezdívkou Kukačka... No nechtěl bych být v kůži těch co si leckdy musí nechat líbit nadávky nebo dokonce fyzické násilí. Režisér Nimród Antal mistrně zachytil veškerou syrovost každodenní práce revizorů i ponurost prostředí - dlouhé tunely, spousta odpadků, nutně zanechávající stopy i na jejich psychice. Nicméně život má i své kladné stránky s příchutí humoru - bez toho by nemohl být žádný film. Záleží co kdy převáží.
Zároveň berte vše s nadhledem. Metro sice nemusí být zvláště ve večerních hodinách moc bezpečné, ale na druhou stranu na vás všude nebudou číhat pochybné existence, mající vrchol svého života v tom, že vás hodí pod kola právě přijíždějící soupravy či vás zbijí. Někdy má člověk zkrátka smůlu. Takový je život. Každopádně buďte na revizory hodní - dohlížet na zapoupení lístků je pouze jejich práce, jíž jistě většinou nědělají z nadšení obírat cestující o peníze;-)

Kupředu levá, kupředu pravá

13. listopadu 2006 v 15:37 | Michal Jakubínský |  Film
obal
Pravděpodobně nejednomu z vás se při čtení první části názvu vybaví vzpomínka na předlistopadový režim v němž zněly slogany opěvující socialismus či komunismus. Pokud očekáváte toto téma, jste na správné adrese. Přesněji řečeno jde o dokumentární snímek režisérky Lindy Jablonské (studentky FAMU), která se v něm zaměřila na porovnání mezi dnešními příznivci komunismu z řad Komunistického svazu mládeže a jejich pravicových oponentů z Mladých konzervativců, hlásících se k ODS.
Zvolila metodu s výraznou měrou osobních rozhovorů s představiteli obou táborů, kde tito volně hovoří na položenou otázku. Nesnaží se jim zasahovat do myšlenkových projevů, takže si divák může udělat svou představu, aniž by měl pocit nějaké manipulace ze strany tvůrce. Vše symbolicky začíná 17. listopadu 2005 a končí červnovými volbami s následnou patovou situací. Jako bonus přidává záběry s demonstrací, stranických sjezdů, společenských večerů, předvolební agitace nebo vzájemné konfrontace ve velmi povedené míře, kde se snaží měřit každému stejným metrem a nikoho nezvýhodňovat vůči jiným.
Musím říci, že při porovnání obou stran z hlediska zapálení pro dané ideály mi přišlo, že mám co dočínění s jakýmisi sektami, protkané černobílým viděním světa v nichž pouze jejich názory jsou správné. Tihle lidé jen stěží mohou dosáhnout nějaké shody a pokud mají být, dle svých slov, jednou ve velké či komunální politice, čeká tuto zemi asi nelehké období. Takto jsou pouze ukázkou především obrovské naivity spojené s idealismem. Spojení jež může nadělat spíše více škody než užitku. Omlouvá je pouze jejich mládí. Snad časem zmoudří a pochopí, že život je kompromis - zejména ten politický. Snad. V opačním případě jim kariéra skončí dříve než začne, protože výsledky jejich práce budou pro občany katastrofou.
Napadá mne, jak by asi jednotliví aktéři filmu dodnotili svoje vystoupení s časovým odstupem třeba dvaceti let. Těžko říci. Třeba bude nějaké další pokračování s happyendem v němž si podají ruce a řeknou: "Byli jsme blbí." a vyrazí společně do hospody na pivo.

Dave Fish - Chillout

3. listopadu 2006 v 21:05 | Michal Jakubínský |  Hudba
obal
Dave Fish není cizinec ( jak by se mohlo na první pohled podle jména zdát ) ale zdejší rodák. Jeho jméno je pouze poangličtělou verzí Davida Rybáře. Což ale nemění nic na faktu, že co do kvality se na klubové scéně jedná o významného představitele, zasluhujícího daleko více pozornosti než se mu dostává. Vedle působení coby DJ vydává taktéž vlastní desky a zároveň mu patří vydavatelství Exwired Records. Vyčerpávajícím způsobem je jeho životopis uveden na www.fleda.cz (rubrika booking), takže zájemce odkazuji tam.
Raději přejdu k zásadnějším věcem. Jak už zaznělo je také DJ, zaměřený velmi široce. Z jeho starších mixů jsem vybral jeden z těch pomalých, jaký si pustíte někdy večer nebo ve chvilkách pohody. Vybrané skladby vás postupně naladí na klidnou vlnu, jíž se necháte unášet. Chvíli si budete připadat v hudebně důvěrně známém evropském prostředí, aby vzápětí přišlo zabroušení do lehce orientálních vod, následované trip-hopem. Vše výborně do sebe zapadá, jen stěží lze vyčíst jakékoliv nedostatky. Ve srovnání s leckterými jinými mixy podstatně slavnějších jmen, působí tohle vedle nich skromně. Avšak obsahem daleko předčí vše s čím jsem doposud přišel do kontaktu. A že mi za spousty roků už prošlo pod rukama dost hudby, mi můžete věřit.
Proto jestli jste zatím neměli možnost dostat se ke klidnější tváři Davida Fishe, vyplatí se tuto mezeru zaplnit. I u jiných žánrů byste od něj neměli být zklamáni. Ví co dělá.