Leden 2007

Grbavica

28. ledna 2007 v 20:02 | Michal Jakubínský |  Film
obal
Občanská válka v bývalé Jugoslávii je těma, které bude filmaře zaměstnávat ještě určitě dost dlouho, protože se jednalo v rámci Evropy o mimořádně krvavý konflikt. Na obou stranách i v důsledku etnických čistek spousty mrtvých a přetrhanými, původně relativně přátelskými, vazbani mezi jednotlivými národy na mnoho generací dopředu.
Symbolem utrpení v Bosně bylo bezpochyby Sarajevo, vystavené po dlouhou dobu obklíčení. Právě zde v jedné z jeho čtvrtí (Grbavica) se odehrává poválečný příběh Esmy a její dcery Sáry. Dívka svého otce nikdy nepoznala, dozvěděla se pouze, že zahynul ve válce při obraně vlasti. Na základě toho mají zdejší děti možnost jet na školní výlet se slevou. Její matka však neustále odkládá běhání po úřadech, aby díky jejich potvrzení mohla být sleva uplatněna. Nakonec se po usilovném naléhání Sára dozvídá krutou pravdu, podstatně odlišnou od původní legendy.
Válka nejsou jen zákopy s umírajícími vojáky. Trpí také civilisté, nemající často mnoho možností bránit se různě psychicky vyšinutým lidem, jež trvale poznamenala nebo jen využívajících panujícího stavu k páchání zvěrstev. Esma byla jednou z těch, jíž se v lágru dostalo ponížení pro ženu jedno z nejhorších - opakovaného znásilnění, jehož výsledkem byla právě Sára. Hlavně výraz v jejím obličeji, pozorující dění kolem sebe i nesmělé pokusy o seznámení pobočníka majitele zábavního podniku v němž coby servírka pracuje, vyjadřuje symbolicky hrůzu jíž kdysi prošla a z ní praměnící nedůvěru. Čas však dokáže zahladit leckterou bolest, společně s možností otevřeně hovořit o svých útrapách.
Snad poslouží tenhle film k popřemýšlení nad událostmi nedávno minulými i jejich pozdějšími dopady na osudy řady lidí. Utěšovat se, že nám se nic podobného stát nemůže, může být klamavé. Bestie existují i v dobách mírových.

Tsotsi

16. ledna 2007 v 16:03 | Michal Jakubínský |  Film
obal
Příběhů pocházejících z prostředí chudinských čtvrtí, bylo natočeno už více. Stačí vzpomenout třeba Město bohů o němž jsem tady také psal. Některé jsou natočeny podle knihy, jiné vznikají přímo v hlavách scénáristů.
Do první kategorie spadá Tsotsi. Předlouhou se mu stala novela od Athola Fugarda. Děj byl tehdy zasazen do 50. let minulého století, avšak režisér Gavin Hood jej v zájmu aktuálnosti mírně přizpůsobil současnosti. Ocitáme se na předměstí jihoafrického Johanesburgu v němž hl. představitel žije. Mladý gangster, obklopený partičkou kamarádů, žijící v duchu zákonů gheta, plném chudoby, násilí a z nich pramenícího pocitu beznaděje. Jeho minulost je stejně temná jako budoucnost. Až zdánlivě všední loupež vozu v bohatší části města změní jeho život, když na zadním sedadle nalezne nemluvně, jehož matka nestihla vzít sebou. Náhle je vystaven dilematu co s ním. Rozhodne si jej nechat. Těžko říct proč. Snad si vzpomněl na své neutěšené dětství v rodině v níž jeho matka pomalu umírala na AIDS, snad už měl dost všeho kolem. Každopádně dokázal přehodnotit dosavadní život a najít své lepší "já".
Osobně si myslím, že až na několik výjímek film působí věrohodně. Hlavně závěr je působivě vyveden, dokreslen pěkným hudebním doprovodem. Svoje jistě sehrálo prostředí, kde má člověk možnost vidět obrovský kontrast společenské úrovně mezi lidmi. Až uvidíte na ulici u kohoutku frontu na pitnou vodu, protože do domů zavedena není, pochopíte co je chudoba. Každý nemá štěstí. Pak záleží, jak se s tím vyrovná. Peníze sice nejsou všechno, nicméně spoustu věcí mohou vyřešit. Asi i na to Tsotsi myslel při pohledu na krásnou výbavu dětského pokoje domu rodičů dítěte, které si na čas přivlastnil. Byla z něj cítit láska, něha... Snad proto, že sám nikdy nic takového nepoznal.
Film si nenechte ujít - pokud můžete. Patří podle mne k těm povedenějším s nimiž jsem se v kinech setkal. Oscar za nejlepší zahraniční film roku 2005 určitě nedostal pro nic za nic.

Terryho Ponožky - obchod pro náročnější kinofily

4. ledna 2007 v 21:39 | Michal Jakubínský |  Pozvánky
Jste - li pravidelnými návštěvníky tzv. Art kin v nichž můžete shlédnout leckterý obsahem zajímavý film, jistě uvítáte následující článek. Rád bych jím všem, co třeba marně shánějí svůj oblíbený titul na DVD či VHS ve většině sítí zdejších prodejen, doporučil jeden z těch, kde jejich snaha může nalézt uspokojivé vyřešení.
Jmenuje se Terryho Ponožky a kromě filmů tu lze zakoupit v různých formátech třeba plakáty s motivy známých snímků jako Casablanca, Baraka a mnoho dalších - případně taktéž knižní tituly společně s časopisy. Vedle internetové verze existuje pochopitelně i klasická v prostorách pražského kina Světozor. Záleží na vás, čemu dáte přednost.
Další vyčerpávající informace naleznete na této adrese.

Horská hlídka

3. ledna 2007 v 16:50 | Michal Jakubínský |  Film
obal
Čínský film režiséra Chuan Lu z roku 2004 by se dal zjednodušeně nazvat asijskou verzí westernových filmů v nichž hrstka osamělých hrdinů bojuje proti přesile padouchů. Čímž nechci shazovat jeho kvality, protože je to příběh jemuž lze uvěřit, že se stal. Ostatně byl inspirován skutečnými událostmi v oblasti Tibetu zvané Kekexili, kde počátkem 90. let minulého století vznikla skupina dobrovolných strážců, pronásledujícíh bezohledné pytláky co lovili zdejší antilopy kvůli kůžím. Poté co jimi byl jeden ze strážců zabit, přichází na místo novinář z Pekingu, aby událost zdokumentoval pro tisk. Vydává se tedy s přeživšími druhy po stopách vrahů, aniž tuší co jej čeká.
Rozvíjí se tak příběh hledání spravedlnosti i soudržnosti, proložené záběry z úchvatné, leč drsné, přírody. Happy end nečekejte, protože v oblasti, kde je život v důsledku chudoby tvrdý, jej ani nelze čekat. Dobro se zlem zde lze od sebe občas těžko odlišit.
Právě tím je Horská hlídka zajímavá. Absencí superkladných hrdinů, jimž se většina kulek vyhýbá. Nabízí pouze tvrdou realitu bez bombastických triků, známých z mnoha akčních snímků.