Květen 2007

Yellow Sisters - Singalana

13. května 2007 v 11:30 | Michal Jakubínský |  Hudba
obal
Zřejmě nejvíce acappellové zpívání v naší zemi zpopularizoval pánský kvartet 4TET, jemuž šéfuje Jiří Korn. Nicméně existovali, existují i existovat budou další, co zatím stojí spíše stranou masové popularity a na svou šanci teprve čekají.
Patří mezi ně i dámská čtveřice Yellow Sisters, tvořená Antonií Terezou Nyass, Bárou Vaculíkovou, Lucií Hawa Goldin a Léňou. Jedná se o poměrně nedávno vzniklou skupinu, jejíž sestava se ustálila v roce 2005. Ovšem i během této krátké doby už stihly natočit své první album, na němž se různě pohybují mezi styly jako soul či reggae společně s vlivy černé Afriky. Už během poslechu první skladby Singalana je patrné, že máme co dočinění s partičkou lidiček jež muzice opravdu rozumí. A to včetně přizvaných hostů, vytvářejících svým doprovodem pestrý doplněk - onu pomyslnou třešničku na dortu. Asi nejpodařenějšími počiny podle mne jsou převzatá africká lidovka Jamale a Back to the roots. Obě dokáží doslova pohladit na duši, aby po nich byl pohled na svět zase o něco pozitivnější. Jako když ve chvíli momentálních těžkostí ukonejší matka své dítě nebo žena muže. Některé další nemusí napoprvé působit tak líbivě, ale pozorným poslechem na více pokusů se lze i do nich patřičně vcítit. Ačkoliv nemohu se občas ubránit pocitu přílišné délky - viz Vítr. Obecně na CD oceňuji, že obsahuje valnou většinou vlastní písničky, které skládat nikdy není jednoduché a ještě těžší bývá jimi prorazit. Čímž nechci snižovat ty, kdo předělávají cizí věci, protože to dá někdy daleko více námahy, aby působily zajímavě, jelikož budou vždy srovnávány s originály. Zvláště pokud jsou široce známé.
Chcete-li vědět o skupině i aktuálního dění kolem ní více, podívejte se na www.yellowsisters.com. Velmi mne zde pobavila položka "hvězdné manýry" v rubrice Vystoupení. Kéž by všichni umělci měli takové:-) Přeji jim hodně štěstí.
Seznam skladeb:
  1. Singalana
  2. Vítr
  3. Bzum
  4. Revolution
  5. Do me
  6. Free to do
  7. Tapalapa
  8. Jamale
  9. Back to the roots
  10. Sweet man
Rok vydání:
  • 2006
Vydavatel:

Komunistky s fanatismem v srdci

11. května 2007 v 16:26 | Michal jakubínský |  Knihy
obal
Název této knihy jsem nedávno zahlédl ve výloze obchodu, ale vzhledem k momentální zaneprázdněnosti se na ní dostalo až později.
Dobu nadvlády komunismu má tato země už delší čas za sebou, avšak nemůže uškodit připomenout některé jeho vedoucí představitelky o nichž ne vždy bylo dost informací, protože ve vedení dominovali muži. Dnes možná přijde zejména mladým lidem nepochopitelné, jak mohly celé generace bezmezně uvěřit komunistickým ideálům, ale k tomu je nutné přiblížit onu dobu. Zejména celosvětová krize počátkem 30. let, která také zasáhla tehdejší Československo, znamenala masivní zhoršení sociální situace obyvatelstva, následovaná později Mnichovskou dohodou o odstoupení pohraničí Hitlerovi. Což bylo mnohými bráno jako zrada. Nelze se proto příliš divit ztrátě důvěry řady lidí v demokracii a Západ obecně a příklonu ke komunistům co tehdy proti ní ostře vystupovali (myšleno Mnichovu) a v průběhu následné okupace převzali postupně iniciativu v odboji proti nacistům. Vše bylo umocněno později prožitými válečnými hrůzami, takže kdekdo nabyl dojmu, že hůře už bylo a nyní už může být jen lépe.
Nebyla to pravda, protože málokdo prohlédl, že Stalin je pouze další z těch jimž nejde o ideály, ale hlavně o ovládaní druhých, kde komunismus byl pouze zástěrkou k tomuto cíli. Mezi mnoho jeho stoupenců patřily i ženy co pokud se díky své větší citovosti dokáží pro cokoliv nadchnout, bývají následně největšími zastánkyněmi. Právě tak tomu bylo u těch, jimž je věnována tato kniha. Některé později prozřeli, jiné nikoliv. Paradoxně občas docházelo k situacím, kdy se z mnohých (co dříve rozhodovali o bytí či nebytí jiných) staly oběti, kdy naplno poznali jak to chodí. Následoval pád až na dno, končící výslechy, vězněním, občas i popravami. Viz případ Jarmily Taussigové - Potůčkové. Hlavně zde vynikne nekritický obdiv ke Stalinovi co prosazoval (posedlý vidinou permanentního spiknutí vůči němu) důslednou očistu před potencionálními protivníky hlavně směrem do vlastních řad. Vedoucí představitelé v 50. létech u nás nemohli pochopitelně zůstat pozadu, aby se zavděčili. V duchu přísloví: "Papežštější než papež."
Není to veselé čtení, avšak je poučné. Poučné v tom, jak snadno lze lidi zneužít k nejrůznějším cílům pod příslibem lepší budoucnosti, případně čeho jsou schopni pokud získají moc. Aniž by nutně musela být komunistická jako tady, protože i dnes podle mne jsou tací co nekriticky přejímají stanoviska jiné velmoci než kdysi SSSR. Ovšem tím už odbočuji od tématu. Nezbývá než poděkovat autorovi knihy Jiřímu Pernesovi, společně s vydavatelstvím Brána.

Pád třetí říše

9. května 2007 v 19:56 | Michal Jakubínský |  Film
obal
Výročí osvobození od fašismu přímo vybízí k následujícímu článku. Filmů o životě někdejšího nacistického vůdce Adolfa Hitlera existuje a jistě ještě bude existovat mnoho. Ať klasických či dokumentárních, zpravidla se snažili jej zobrazit komplexně od nástupu k moci až po jeho konec.
Pád třetí říše však představuje jistou výjimku, protože je zaměřen výlučně na mapování Hitlerových posledních dnů, které trávil v bunkru, kdy byl Berlín již obkličován postupující Rudou armádou a válka spěla ke svému konci. Předlohou se stala kniha jeho sekretářky Traudl Jungeové z níž režisér Oliver Hirschbiegel čerpal zejména. Diváci tak mají možnost nahlédnout co se tehdy zhruba odehrávalo jak mezi Hitlerem a jeho nejbližšími spolupracovníky, tak částečně v ulicích města, kde i tehdy řada Němců věřila, že nic není ztraceno. Je patrná značná deziluze souběžně s Vůdcovým neochvějným přesvědčením o možném zvratu ve vývoji války, který však již byl jen iluzí. Zejména bych poukázal na vybudovaném kultu osobnosti , kdy si jen málokdo napříč celou společností dokázal představit budoucnost země bez Hitlera. Natolik ovlivňoval veškeré dění, že po zprávě o jeho smrti docházelo i k sebevraždám. Nabízí se určitá paralela se Stalinem, ovšem nic v tomto duchu zatím v Rusku nevzniklo. Pochvalu zaslouží zejména představitel hl. role Bruno Ganz. Jeho Hitler je zahrán velice přesvědčivě.
Vítám proto iniciativu ČT uvést dnes večer tento snímek. Sám jsem sice na filmu byl v kině, ovšem rád se na něj podívám znovu. Je o to cenější, že pochází přímo z Německa, ukazující na schopnost sebekritického pohledu tamější poválečné generace do nedávné historie.

Various: Visions

6. května 2007 v 20:41 | Michal Jakubínský |  Hudba
Už jednou jsem tu zmínil název drum´n´bass v souvislosti s legendou tohoto stylu LTJ Bukemem. Padla zde také informace o vydavatelských aktivitách.
A právě takovou je kompilace Visions , mapující tvůrce podobného smýšlení jako on. Jejich hudba má v sobě prvky zasněnosti v kombinaci s průrazností, jakou si lze pustit pokud chcete absolvovat nějaký hlubší zážitek. osobně si myslím, že se velmi dobře hodí jako kulisa za teplého letního rána, pokud chcete pozorovat východ slunce, případně naopak jeho západ. Obojí má v našem životě v sobě symbol jisté vyjímečnosti.
Jména přítomných nejsou zasvěcenci žádnou novinkou - namátkou Nookie, Pariah nebo Avid Nation. Ti všichni, společně s ostatními, se vám snaží nabízet to nejlepší co v daném žánru existuje. Ačkoliv od vydání uplynulo už 5 let, stále v jejich skladbách lze nalézat potěšení i objevovat nové věci.
Seznam skladeb:
  1. Avid Nation - Sax Appeal
  2. Nookie - Night Falls
  3. Pariah - Future Bluez
  4. Ethereal 77 - Zero Gravity
  5. Pete Rann - Mind Fuel
  6. PFM & Kyro - Stand Up
  7. Nookie - Balance Point
  8. Future Engineers - Echo Location
  9. Pete Rann - Hold Me
Rok vydání:
  • 2002
Vydavatel:

Babel

6. května 2007 v 20:06 | Michal Jakubínský |  Film
obal
Lidské osudy bývají navzájem provázány nejrůznějšími vazbami, majícími často komplikovanou podobu. Pokud se sejdou v nesprávnou dobu na nesprávném místě, můžou se stát takřka osudovými a ovlivnit zásadním způsobem životy jiných i vlastních.
Režisér Alejandro González Inarritu zde znovu zopakoval motiv zdánlivě nesouvisejících osudů několika postav, žijících tentokrát na různých místech planety, které se však navzájem protnou v severoafrickém Maroku. V případě mladého amerického páru Richarda a Suzan přímo - tráví zde dovolenou, když jim do života zasáhnou dva chlapci místního pastýře co chtěli vyzkoušet dostřel pušky, kterou od něj dostali na ochranu stáda před šakaly. Střela bohužel doletěla dál než by oba chtěli. Skrze onu pušku, jíž marockému průvodci věnoval jistý Japonec jako dar za doprovod při lovu se dostáváme k jeho postižené dceři a obratem zpět k manželské dvojici. Přesněji jejich dvěma dětem, hlídaných doma mexickou chůvou, pobývající v USA nelegálně.
Skvěle napsaným scénářem dostává film dramatickou podobu, vrcholící závěrečným hluboce lidským rozuzlením naznačujícím, že jazyková bariéra není největší překážkou k ochotě lidí navzájem si pomoci. Stejně jako vzájemná podobnost všedních starostí i radostí, ať jsme odkudkoliv.