Září 2009

Báječní Bakerovi hoši

27. září 2009 v 9:07 | Michal Jakubínský |  Film
Frank a Jack Bakerovi (Beau a Jeff Bridgess) jsou bratři, kteří se živí hrou na klavír. Vystupují spolu jako duo po různých nočních podnicích už mnoho let. Zdánlivě zaběhaný rytmus je narušen v momentě, kdy neoficiální šéf dvojice a zároveň manažér Frank navrhne přijmout zpěvačku Suzie (Michelle Pfeiffer). Do života jeho bratra Jacka vstoupí láska i když si to ani on, ani Suzie dlouho nechtějí přiznat. Slibně se rozjíždějící kariéra tria se tak stává začátkem konce - katalyzátorem dlouho skrývaného napětí mezi oběma bratry.
Film z roku 1989 má několik zajímavostí. Vedle dvojice skutečných bratrů Bridgessových, kteří si spolu tady zahráli vůbec poprvé, jde zejména o zpěv M. Pfeiffer, který je její vlastní, a poprávu si za svůj výkon odnesla mnoho ocenění, včetně nominace na Oskara. Přemýšlím, že by se mohla docela dobře uživit i jako barová zpěvačka, kdyby měla pocit, že jí jen herectví neuspokojuje. Tato průprava je toho velmi dobrým důkazem a jen tak mimochodem v červených večerních šatech vypadá moc dobře .

Louis-Michel

19. září 2009 v 19:47 | Michal Jakubínský |  Film
Téma novodobé hospodářské krize je v kinematografii nové, ale už se objevují první vlaštovky, reflektující tento fenomén. První s níž jsem měl tu čest se seznámit je "černá" komedie Louis-Michel o nesourodé dvojici muže a ženy, jež nouze svedla dohromady.
Louis (Yolande Moreau)pracuje v továrně, která zaměstnává pouze ženy, potácející se s odbytovými problémy. Jednoho dne přišlo, co přijít muselo - továrna zkrachuje a ona se ocitá společně s ostatními na ulici. Na odbory s ostatními nespoléhá a dává návrh na zabití šéfa továrny, který je jednomyslně přijat:-) Za odstupné najme Michela (Bouli Lanners), pracovníka soukromé bezpečnostní služby (sám sobě šéfem i zaměstnancem), a rozjedou zběsilou jízdu za pomstou. Slovo zběsilou je nutné brát s rezervou, protože je pojata s tak notnou dávkou černého humoru, že se prostě člověk musí, chtě nechtě, smát i při brutálních scénách. Mrtvol přibývá a začíná být zjevné, že pomsta nebude snadná, protože najít pravého viníka uzavření továrny je úkol složitější, než na první pohled vypadá. Ani jeden není prototypem ostříleného profesionála - pokud nepočítámě Lousin 15 let trvající pobyt ve vězení a zevnějšek zápasnice. Ale co nedohnali na technice, dokázali svým nadšením pro věc. Dá-li se použít tento výraz.
Nečekal jsem kdovíco, ale nakonec jsem byl moc příjemně překvapen a často se smál na celé kolo. Kdo shlédne, pochopí proč. Antihrdinové jsou zážitek. Jak jsem se dodatečně dozvěděl, snímek byl režisérskou dvojicí Delépine & Kervern věnován památce francouzské revolucionářky a anarchistky Louise Michelové. Myslím, že by měla radost.

Nástrahy velkoměsta

19. září 2009 v 11:55 | Michal Jakubínský |  Film
V 80. letech vznikaly v Itálii řady bláznivých komedií v nichž byli ústředními postavami zcela obyčejní jedinci, vedoucí fádní život, kteří se shodou náhod dostali do situace v níž by se jinak nemohli ocitnout - často s atraktivní kráskou po boku. Do tohoto schématu zapadají i Nástrahy velkoměsta, natočené v roce 1984 dvojicí Franco Castellano, Giuseppe Moccia.
Hlavní hrdina Artemio (Renato Pozzetto) je typický venkovan. Žije na vesnici v rodinném domku se svou maminkou, stará se o hospodářství i pole a snaží se odolávat pokusům Maria-Rosy o vztah. V den svých 40. narozenin o nichž se dozvídá od matky, že je má, se rozhodne od základu změnit svůj život a odchází do města. Netuší však, jaké nástrahy na něj ve městě čekají. Včetně Angely, jejímž půvabům zcela propadl. Což vytváří ideální předpoklady pro řadu komických situací, které se na diváka vzápětí začnou postupně sesypávat. Dárcovství krve, budíček na cestu...je toho dost. Nabízí se tu srovnání s jinou dobovou komedií Maléry pana účetního, ale oproti ní je hl. představitel více seriózní a nepůsobí až tak afektovaným dojmem jako p. Fantozzi. Myslím si, že je to dobře, protože se lze s jeho postavou daleko snáze ztotožnit.
P.S. Nakonec Maria Rosa nebyla tak ošklivá, jak se Artemiovi na první pohled zdála. Trocha dezinfekce na uhry, modernější šaty a už byla docela hezká:-)

Roger Sanchez - You Can´t Change Me

15. září 2009 v 3:07 | Michal Jakubínský |  Hudba
Roger Sanchez je příznivcům klubové muziky již léta znám. Jeho tvorba, pohybující se většinou v oblasti vokální kouse music si již stačila získat spousty přívrženců, mezi něž se začínám poslední dobou počítat ve stále větším měřítku. V tomto případě spolupracoval s Armand van Heldenem a N´Dea Davenport. Jejich společným úsilím pak vznikla příjemná zpívaná věcička, obohacená na tomto CD ještě dvěma remixy, každý nabízející odlišné zpracování - první charakteristický hutnou valivou basovou smyčkou, druhý pak o něco jemnější. Jde o typické house klubovky, nenechávající nikoho na pochybách, že jsou určeny k tanci při němž možná propotíte leckteré tričko :-) Když vidím na obalu typické "S" napadá mne analogie se Supermanem. Což je sice trochu nadnesené, ale na druhou stranu, když vezmu v úvahu roky Sanchezovy práce a dosažených výsledků, tak to jako nápad je docela vtipné.

Seznam skladeb:
  1. Radio Edit
  2. Chocolate Puma Club Mix
  3. Harry Choo Choo Romero Club Mix
Rok vydání:
  • 2001
Vydavatel:
  • Sony Music Entertainment

Laurent Garnier - The man with the red face

12. září 2009 v 13:53 | Michal Jakubínský |  Hudba
Laurent Garnier
patří na elektronické klubové taneční scéně mezi významné postavy. Tento Francouz skládá již od počátku 90. let a se stejným zanícením se věnuje DJingu. Z jeho starší tvorby jsem vybral skladbu The man with the red face, kterou se velmi proslavil. Skoro se dá říct, že pokud vyslovíte jeho jméno, leckomu se vybaví v souvislosti s ním hned napoprvé právě ona.
Autor většinou sázel na elektronické zvuky, avšak zde vybočil a výrazně upřednostnil saxofon, který je jejím dominantním hybatelem. Všechno s ním stojí a padá, aby se vzájemně prolínal s elektronikou jako klubko hadů. Je všude k nepřeslechnutí a pokud náhodou mlčí, stále na něj bude posluchač myslet a tázat se, zda se ještě vrátí.
Nechybí tu ani remixy, obstarané dalšími známými veličinami jako Funk D´Void a mně méně známý Svek. Oba se svého úkolu zhostili zodpovědně a tohle CD nestojí jen na originálu. Ten se dočkal spousty předělávek, jejichž seznam by byl jistě dost dlouhý. Pokud chcete na www.youtube.com jich jistě najdete spousty.

Seznam skladeb:
  1. The man with the red face
  2. The man with the red face (Svek remix)
  3. The man with the red face (Funk D´Void mix)
Rok vydání:
  • 2000
Vydavatel: