Leden 2010

Černej dynamit

31. ledna 2010 v 7:32 | Michal Jakubínský |  Film
Až doposud jsem neměl nejmenší ponětí o tom co se skrývá pod názvem Blaxplotation. Po shlédnutí tohoto filmu už jsem v obraze o něco více i když tady jde o parodii, sloužící k pobavení - lépe řečeno jistou formu pocty danému žánru.
Děj není komplikovaný. Hlavnímu hrdinovi jménem Černej dynamit, zabili bráchu a on se vydává na cestu pomsty s naprosto jasným cílem. Dopadnout a zlikvidovat všechny, kdo za tím stojí plus ještě bokem zastavit přísun drog (nejen) dětem v sirotčinci. Jeho jméno budí respekt v celém ghettu, jeho zbraněmi jsou vedle pistolí a umění kung-gu též břitký jazyk a "neodolatelný" vzhled, zajišťující mu přízeň žen, které se na něj lepí jako na mucholapku všude, kam vstoupí. Pak i zdánlivě nevinný odběr moči v nemocnici, obstaraný pohlednou prsatou sestrou, může skončit všelijak Myslím, že feministky by při některých scénách byly na pokraji nervového zhroucení. Černá tu dominuje nejen co se týká barvy pleti, ale také výběrem funkové muziky ze 70. let do nichž je děj filmu zasazen. Nesmí přirozeně chybět dobové oblečení a zejména afro účesy alá květák. Mně se však tahle móda líbí a myslím, že hlavně holkám to tehdy hodně slušelo.
Nemusím dodávat, jak to všechno nakonec dopadne. Samozřejmě dobře, protože Černej dynamit je prototypem superhrdiny, jehož nic a nikdo nemůže zastavit. Kdybste ho náhodou někdy někde potkali, určitě ho nepřehlédnete. Svalnatý elegán, mající po boku minimálně dvě kakaové krásky, případně se spokojí i se světlejšími odstíny.
Kdo neviděl, nepochopí. Občas tu najdete pár hluchých míst, ale lehce přes 80 minut je tak akorát, abyste se pobavili. Někdo má možná rád jiný druh humoru a nelíbí se mu funk, avšak to už je jeho problém. Kdo jde za oddechovkou, bude spokojen.

Kmotr

25. ledna 2010 v 9:11 | Michal Jakubínský |  Film
Příběhy o mafii mají na filmovém plátně své významné mezníky, představující v daném žánru klasiku. Patří mezi ně zejména Kmotr, natočený v roce 1972 podle románu Maria Puza. Není typickou kriminálkou v níž není nouze o krvavé přestřelky. Naopak líčí v delším časovém období samotnou strukturu mafiálnské rodiny Corleonů, jíž pevnou rukou šéfuje starý Don Vito (Marlon Brando). Lze tak sledovat dvě linie. První z nich - v níž jde o vzájemné vztahy mezi jejími členy a druhou, kde jde o prosazení vlivu vůči ostatním klanům, otázku nástupnictví a podobně.
Ve zhruba třech hodinách tak divák získává výborně podaný příběh u nějž se ani na okamžik nebude nudit. Což vzhledem k délce už samo o sobě považuji za hodné obdivu. Ale režisér Francis Ford Coppola je ostřílený mazák na něhož je spoleh. Kdysi předvedl podobný kousek v případě dramatu z vietnamské války Apokalypsa a ani nyní tomu nebylo jinak. Svůj význam pro úspěch snímku mělo bezesporu herecké obsazení dalších rolí z nichž vyzdvihnu tehdy mladého Al Pacina v roli jednoho ze synů, který se později z pozice spíše nenápadného muže v pozadí postupně vypracoval až na samotný vrchol a převzal vedení.
Vzhledem k fenomenálnímu úspěchu prvního Kmotra vzniklo postupně několik dalších pokračování. Avšak to je již jiná záležitost.