Srpen 2016

Miki Volek - Nesmrtelný život a smrt rokenrolového krále

19. srpna 2016 v 7:10 Knihy
Jaroslav Kříženecký ve své knize pojednává o jedné z nejvýraznější osobnosti rock and rollu, která stála na začátku 60.let 20.století v jeho začátcích, kdy i do tehdejšího Československa začala ze Západu tato hudba pronikat a mezi mladou generací si svojí nespoutaností záhy získala velkou oblibu. Vzniklo mnoho amatérských kapel z nichž většina brzy zanikla a upadla v zapomnění, ale někteří umělci vydrželi a stali se legendami.
To byl případ právě Mikiho Volka, kde pomocí knihy máme možnost sledovat jeho začátky ve skupině Crazy Boys, posléze působení ve slavné skupině Olympic a ke konci své kariéry pan skupiny Transit a krátce též B-komplex. Kniha obsahuje hodně dobových fotek, svědectví tehdejších současníků, muzikantů či kamarádů nebo zajímavé osobní záležitosti týkající se hlavního protagonisty. Na pódiu byl nepřehlédnutelný - tmavé brýle, světlé vlasy, vždy pěkně oblečen, řetěz kolem krku - a když během zpívání spustil i pohyby tělem, zahrnující zpěv vleže, skoky do tzv.mostu a podobně, přiváděl fanoušky a zejména fanynky do tranzu - s publikem to uměl dokonale. Avšak nadšení z koncertů nesdíleli zdaleka všichni, takže se stávalo, že byly po stížnostech občanů leckdy ukončeny za asistence tehdejší Veřejné bezpečnosti (Policie), někdy si zapřičinili problémy i diváci sami kvůli svému chování, kdy trpělo zejména vybavení sálu - bývala to občas slušná divočina :-) Navíc byl v 60.letech tehdejším režimem rock and roll vnímám negativně a trvalo nějaký čas než byl vzat na milost, protože přestal být šokující a stal se akceptovatelnou součástí showbyznysu.
Trochu jsem tímto odbočil a vrátím se zpět k hlavnímu protagonistovi. Bohužel každá věc má svůj rub i líc a v případě Mikiho byla jeho odvrácenou stránkou konzumace prášků s alkoholem, kterými zaháněl trému před každým vystoupením, takže si brzy na nich vypěstoval silnou závilost, která ho doprovázela až do posledních okamžiků jeho nepříliš dlouhého života.
Kdysi měl skoro všechno co si zpěvák a hudebník může přát - popularitu, fanynky, spousty nabídek na koncertování, ale díky své závislosti na výše zmíněném dokázal svůj talent promrhat a na konci života byl jen stínem toho co kdysi. Člověkem bez domova, přespávající v tramvajích, po kterém zbylo jedno natočené album, pár singlů, spousta vzpomínek a skupina mladých fanoušků, která se mu snažila v závěru života pomoci. Ale kdo nemá pevnou vůli vyhrabat se z problémů, tomu je těžké pomáhat. Miki Volek zemřel v srpnu 1996 ve věku pouhých 53 let. Našli ho v pronajatém bytě v pražských Holešovicích, kde kromě postele nezbylo z nábytku nic dalšího. Dost smutný konec na krále tuzemského rock and rollu, který zpíval i hrával před zcela zaplněnými sály, zastavovali ho lidé na ulici a z dnešního pohledu by byl celebritou. Avšak každý je strůjcem svého štěstí a Miki si vybral svojí životní cestu.
Přesto stojí za to si knihu přečíst. Myslím, že p. Kříženecký si s ní dal velkou práci, patří mu za ní velké poděkování a budu se těšit na další zajímavou knížku ze života nějaké slavné osobnosti.